Celá abeceda Kdo Martínka zhusta světí, statek dýmem mu vyletí. Kdo máš skleněnou duši, neházej na jiného kamenem. Kdo maže, ten jede. Kdo mě loni bil, ten i dnes mi není mil. Kdo meč béře, ten od meče schází. Kdo meč drží, pokoj udrží. Kdo měšec tratí, nechť hrbetem platí. Kdo mi dává, učí mě dávati. Kdo miluje zlato, nenávidí sebe. Kdo miluje, usiluje. Kdo mlčí, dva učí. Kdo mlčí, přiznává se. Kdo mlčí, souhlasí. Kdo mluví, co chce, uslyší, co by nerad. Kdo mluví, co se mu chce, musí slyšeti, co se mu nechce. Kdo mluví, co ví, svých vad se doví. Kdo mnoho dělí, brzo bude prositi. Kdo mnoho hrozí, toho se neboj. Kdo mnoho má, můž mnoho i dáti. Kdo mnoho mluví, bud lže, nebo se chlubí. Kdo mnoho objímá, málo v ústa líbá. Kdo mnoho pije, sám svou hlavu bije. Kdo mnoho slibuje, málo plní (dává). Kdo mnoho vybírá, zřídka co dobrého sbírá. Kdo mnoho žita má, ať si myši nasadí, kdo mnoho peněz, at se soudí. Kdo mnohomluven, zřídka slibu věren. Kdo moc mluví, málo myslí. Kdo mocnější, ten lepší. Kdo modlitbu říká leže, Bůh ho slyší dřímaje. Kdo moudře mlčívá, moudře mluvívá. Kdo na bílém koni neseděl, neseděl na dobrém. Kdo na Boha spoléhá, nebývá založen. Kdo na cizím koni jezdí, brzo se najezdí. Kdo na cizím skoupý, ze svého nikdy neudělí. Kdo na dva zajíce štve, někdy popadne jednoho, a mnohokráte žádného. Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nima na zem padne. Kdo na hvězdy laje, tomu zuby vypadají. Kdo na moři býval, ten i strach vidal. Kdo na moři nebyl, dosti se Bohu nenamodlil. Kdo na nic nezaměří, na nic neudeří. Kdo na rovni padne, vstane snadně. Kdo na slunci chodí, stín ho následuje. Kdo na tureckém koni neseděl, neví, co dobrá jízda. Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí. Kdo nad jiné postaven, pohromám větším vystaven. Kdo nad sebou seká, třísky mu do očí letí. Kdo náchylen k smíchu, náchylen také k pláči. Kdo nalézá, dřív než jiný ztratí: umírá, dřív než počne stonati. Kdo naložil do břicha, rád se jazykem potýká. Kdo nám potřeben, toho z paměti známe. Kdo nás svedl, ať nás rozvede. Kdo nebojuje, nevítězí. Kdo nebyl při díle, nebuď ani při jídle. Kdo nedá česť pánu Bohu, od toho jí chtíť nemohu. Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje ani za mnoho. Kdo nedělá, nevyjde z neděl. Kdo nedoslýchá, nech se domyslí. Kdo nehrá, neprohrá. Kdo nehrdá, tím se nezhrdá. Kdo nechce bídy poznati, musí svým pluhem a na své roli orati. Kdo nechce slyšeti, musí číti. Kdo nechová myši, špatnou má živnost. Kdo nechová svého, méně bude cizího. Kdo nejdřív věděl, ten na tom seděl. Kdo nejsa kohout kokrhá, pokoj mrhá. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše vepsí bývá. Kdo nemá co dáti, musí u dveří státi. Kdo nemá chuti, kuráže, nestojí za dva ráže. Kdo nemá chuti, snadno vykrútí. Kdo nemá koně, má se i v Carhradě za pěšího. Kdo nemá koně, nech pěšky jezdí. Kdo nemá kuráže, nic nedokáže.