Celá abeceda Kdo nemá okenice, můž slamou zahraditi. Kdo nemá svých očí všude, toho okrádajú ludé. Kdo něma svych oči všudě, toho okradaju. Kdo nemá v hlavě, musí míti v nohou. Kdo nemá zubů, nechť jídá kaši. Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi sobě ženu. Kdo nemastí, vězí v chrastí. Kdo nemáš zbroje, míjej boje. Kdo nemůže penězi, nech platí železy (tělem). Kdo není Bohu hřešen, není caru vinen. Kdo není málem spokojen, více není hoden. Kdo neostříhá groše, sám za tolar nestojí. Kdo neotvírá očí, musí měšcem dotahovati. Kdo neposlouchá tátu, prokáže poslušnost katu. Kdo nepostele (nepohnoji), ten nesebere. Kdo nepracuje, ať nejí. Kdo nepracují, těm maso, kdo pracují, těm hnáty. Kdo neprohlédá očima, prohlédne měšcem. Kdo neprokáže, nebéře. Kdo nerad dává, snadno výmluvu najde. Kdo nerad dělá, tomu vždy svátek jest. Kdo nerozumí kování, nech mi kleští (kladiva) nehaní. Kdo neseje, ten nevěje. Kdo něskoro chodi, sum seje škodi. Kdo nespěšně chodí, sám sobě škodí. Kdo neuměl střádati, musí strádati. Kdo neumí sebe skrýti, ten nemůže moudrým býti. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Kdo nevěren Bohu, nevěren také lidem. Kdo nezná mlčeti, nezná i mluviti. Kdo nežádá si vlásti, uhne se mnohé strasti. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kdo nic nemá, nic nemůže dáti. Kdo nic nemá, nic neztratí. Kdo nic nemá, přeje si něco, kdo něco má, přeje si všecko. Kdo nic nezkusil, nic neví. Kdo nic nového nevídal, ten i starému rád. Kdo nie rad robi, tomu vždycky hody. Kdo nikdy nebyl poddaným, řídko bývá dobrým pánem. Kdo nikdy zle, nikdy dobře. Kdo nosí, neprosí. Kdo o kom před tebou, jistě o tobě u jiných. Kdo o kom za zády mluví, jistě se ho bojí. Kdo o nebe nestojí, pekla se nebojí. Kdo o strachu neví, ten vítězí. Kdo o své ruce býti můž, nebuď pod cizí. Kdo od přirození hloupý, v apatyce rozumu nekoupí. Kdo od přirození hloupý, v Paříži rozumu nekoupí. Kdo odkládá, míti nechce. Kdo otce ani matky neposlouchá, bude poslušen telecí kůže. Kdo otci nepřetrpí, ten jinému oči vyloupí. Kdo pečeni peče, slušno, by jí okusil. Kdo pije čaj, ten spasení nedoufaj. Kdo pláče pro dobro zmizelé, bez očí zůstává. Kdo platí, poroučí. Kdo platí, tomu hrajou. Kdo plevu seje, plevu věje. Kdo plévy seje, málo nažne. Kdo po čem dychtí, potkává se s tím. Kdo po vysokých věcech touží, po neštěstí touží. Kdo poctivosť jednou ztratí, tomu se víc nenavrátí. Kdo pod peckum narozen jest, temu těžko na ohniště vylizť. Kdo pokorou se páše, ten počestností se tuží. Kdo popředu v cizí nahlédá mošničku, ten také ať svou nazad potřese trošičku. Kdo poslední do pytle vchází, první z pytle vychází. Kdo poslouchá pochlebníka, moudrosti se ten odříká. Kdo poslouchá ptačího pisku, mívá hovínko k zisku. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Kdo pracuje, toho Bůh nezkracuje. Kdo práva zle neb neužívá, snadno o ně přicházívá. Kdo pravdu svědči, je lhař najvětši. Kdo pravdu zastává, vítězem ostává.