Celá abeceda I baba za zdí smělejší. I báně se přeberou. I bázlivý utíkajícího honí. I bez pepře doráží k srdci. I Bohu svíčku, i čertu oharek. I bolest má svou radost. I bolí i lahodí. I cukr bez dobré vůle v pelynek se obrací. I černá půda bílé žito rodí. I černá slepice bílá vejce nese. I čerta by sežral, dyby se netřepal. I člověk nehezký dědic nebeský. I dobré manželstvo za kajicnost platí. I dobrému kocourovi myš někdy uklouzne. I dobrý časem pláče a zlý skáče. I dobry pes uhryze. I dříve jsou statní lidé v nesnázích bývali. I houby, babičko! když umřete, nebudete živa. I huska někdy na ledu poklouzne. I chce, i nechce. I chladno i hladno i mošna prázdna. I já jsem z nosu nevypadl. I kaftánek hřeje, když kožicha není. I kdo počne, i kdo raní, oba trestáni. I kdybys osla vedl do Paříže, komoň z něho nebude. I kněžský kníže má své kříže. I kočka na biskupa hledí. I kokot na svém smetišti udaten. I Kotarské čas věže vystavěl, čas je stavěl, čas je rozdrobuje. I kozí srst k stánku obětováno. I kuchař stary zapařku připali. I kůň má čtyři nohy, a přece klopýtne. I kuře má srdce. I kuře má žluč. I měsíc svítí, když slunce není. I mistr tesař se někdy utne. I moucha se brání a štípe. I muška na stěně ho mýlí. I my jsme někdy ledaco byli. I na dobré švestce pouchr roste. I nalezené přepočítati třeba. I nejdelší písnička má svůj konec. I nejlepší hra za nic nestojí. I nejtlustší přehoří. I největším mistrům umění chybuje. I obruč udeří, když naň šlápneš. I ocet Krista pána by vypil. I patriarch hladový chleba ukradne. I pěkně lhati jest hřích. I pes nehned ukousne, vlídně-li promluvíš. I pes pamatuje, kdo mu dobrotuje. I pes pomní, kdo ho krmí. I robáček piskne, někdo-li ho tiskne. I s hnízdem vzato. I s oltáře by vzal. I slepá slepice někdy na zrnko trefi. I slunce se někdy dvojí a tam se ukazuje, kde ho není. I starý tkadlec někdy přízi zmate. I staří lidé se divívají. I stěny mají uši. I svatí jsou hřešili, jen že se odhřešili. I špatný kvas lepší než dobrá voda. I ten čas nastane, kde i nás nestane. I ten má tenký bruch. I ten-li med pije, jenžto na brti leze? I to bělmo rád by mu z oka vzal. I to jest řemeslo, kdo umí udělati veslo. I to zuby, co zelnou polívku jídají. I tudy pálí, i tamo bolí. I unavený kůň jde před ocasem. I v mladých druhdy létech starý rozum bývá. I v Moskvě lidé ve velké bídě.