Celá abeceda O bídná starosti! což pod tebou bolí kosti. O bližního jazyk sobě brousiti. Ó časy! O čem chceš, aby žádný nevěděl, žádnému neprav. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. O čem všickni mluví, zřídka bývá selháno. O člověku dobře učeném, ale zle zvedeném. O člověku nepříjemné tváři a jako loupežník nebo palič vyhlížejícím. O dalekých věcech vysoko se smýšlí. O Hromnicích milejší ovčákovi vlk, nežli slunce. O Hromnicích musí skřivánek vrznout, kdyby měl zmrznout. O Hromnicích sníh, na jaře déšť. O Hromnicích teplo, medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne medvěd bourá boudu. O chrta jíti na kordy. O chudého se každý otře. Ó chudobo, i vsi obtížna jsi; čím pak více chalupě, v které jsi! O jednu se dva nespálí. O Jiřím jdou hajduci (srbští loupežníci) v sbory, o Dimitru s hory. O kozí vlnu se hádati. O lásku jeho nestojím, hněvu se nebojím. Ó léta nynějšího světa! O málo je málo. O málo se soudíš, mnoho tratíš. O milý holý, což velmi bolí, když koho okolo hlavy trdlem holí. O Mladátkách den se omlazuje. O mrtvých jen dobře. O několik dírek popíti. O nemožných věcech mysliti, samoděk sebe šáliti. O pánka hrají. O pod. člověku. O pošetilých řečech. O prst by ho ovinul. O psí kot se táhati. O svatém Duše choď ještě v kožiše. O svůj krajíc zavaditi. O takový panket nedbám, kde hodovníkův neznám. O té době každý sobě. O té duši veta, která po lékařích létá. O to je hej! O to je hýl! O to mi lonská péče. O tvou hlavu se tu hrá. O viku hlas, a krade ovce Sas. O zoufalosti žertovně: Mám za jednu nohu viseti, raději za obě. O železném vlku rozpráví. Obáť jsou čert jako ďábel. Obcování snadno vděje zlé i dobré obyčeje. Obé dobré, hus i prase. Obec má tvrdou (tlustou) šíji. Obec velký kopec. Obecná řeč, obecná pravda. Obecné to zdání: zlosynu sluší uprání. Oběd bez polévky jako svatba bez muziky. Oběma nohama utíkati. Oběma rukama začal. Obchází (okolo díla) jako pes okolo horké kaše. Obilí se sýpky na sýpku v osmi nedělích. Obkládali mu tvářičku dlaněmi. Oblec poleno, dej mu i jmeno, nebude člověk. Obličej jest člověka zrádce. Obloupil ho touš. Obnošený klobouk na cestě nezmokne. Oboje můž býti pravda; přijde na to, jak se vezme. Obrací se jest čerstvý jako sochor v pytli. Obrátil voj (vůz) zpátkem. Obrátila se korouhvička. Obrátiti plece za sebou. Obratný jako olověný pták. Obrazili mu křídla, aby tak prudce nelítal. Obul se v cizí škorně, jak laškuje. Obvinul by ho okolo prstu. Obyčej změní, kdo se nelení.