Celá abeceda Kdyby po psí vůli bylo, žádné by klisny na světě nebylo. Kdyby řeč jeho byla mostem, nechtěl bych já po něm choditi. Kdyby sádlo křídla mělo, do nebe by vyletělo. Kdyby se mi třikrát v nos ukousl, neuvěřil bych. Kdyby se na hlavu stavěl s nic býti nemůže. Kdyby šlo po sovím, nebylo by nikdy dne. Kdyby uměl blázen mlčeti, při mudrcích by mohl seděti. Kdybych měl, co nemám, mohl bych, co nemohu. Kdybychom teď sněhu nesušili! Kdybys byl co dobrého, neměl bys hřbetu křivého. Kdybysme měli tolik mouky, kolik nemáme másla, napekli bysme celému světu buchet. Když břitvy není, i šídlo holí. Když budeš v nebi, netrus na nás. Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu. Když člověk louku kosí, lecjakás baba déšť vyprosí. Když člověk umře, lze o něm ledacos mluviti. Když člověk vyhladoví, jak chleba dostati, břicho mu poví. Když ďábel byl nemocen, sliboval dobrým býti, a když pozdraven, ďábel horší než prvé. Když dědic pláče, v srdci se směje. Když dlouho listí nepade, tuhá se zima přikrade. Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Když dům shoří, dluh na komín vyletí. Když dva o kravu se broji, třeti ju doji. Když hospodský na křídu dává, tu mnohý skáče; ale maje platiti ošívá se a pláče. Když host nejmilejší, nech se dále béře. Když host se ráno na cestu chystá, o nocleh se domlouvá. Když hra nejlepší, přestaň! Když hrozíš, nasadiž také svého půl. Když hrušky zrají, tehdáž se česati (třásti) mají. Když chce pán, sluha musí. Když chceš opici, musíš mít na banány. Když já řeknu holeno, nemluv ty střiženo. Když jablka uzrají, sama sprší. Když jde nouze do domu, jde láska z domu. Když jdeš k vlku na hody, měj psa s sebou. Když je pěkne oseni, mnoho se jich oženi. Když jeden zívá, zívá i druhý. Když jsi pil, plať, s šenkýřkou se nevaď. Když jsi se na pole vzdal, bij na poval. Když jsi se zrodil kuchařem, nechtěj býti řezbářem. Když káně zjestřabělo, drápává. Když kněz posvětil pomlásku, nestojím o jeho lásku. Když kocour není doma, myši mají pré. Když kocour přijde, myši v kout lezou. Když krávě nedá do škopka, ona nedá do hrnka. Když kůň nad chlapa úpornější, a chlap nad koně vymyšlenější, cvičí se oba. Když kupuješ statky, nevybírej všecko z tobolky. Když kvetou boby, nouze o chleby; a když kvete mák, to už ne tak. Když lastovice letí, jest znamení podletí. Když lev spí, po hřbetě mu myši a lasice běhají. Když liška dříme, hleď se kohoute! Když má v ruce džbán, to sedláček pán; a střízlivý i svině se bojí. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Když mám, jen ham; nemám, hubě nedám. Když med, ber lžíci hned. Když medvěda vedli k medu, utrhli mu uši, a když od medu, ocas. Když měsíček v srp, tu čarodějnice jezdí na hranice. Když mezi husy kámen hodíš, ta křičí, která cítí. Když mi pán Bůh dobrořečí, nedbám na zlořečenství lidská. Když mléko za nic nestálo, jakže syrovátka? Když mnich mluví, almužnu loví. Když moš statek v pořodku, možeš ležet ve chlodku. Když moudrý chybí, notně chybí. Když na cestách bláto, oves bývá jako zlato. Když na koho počnou straky řehotati, užť i vrány kváčí. Když na medvěda žalud padne, bručí; a když ho větev udeří, mlčkem se klidí. Když na Prašivce v odpust chleba chybio, byva přišly rok hlodny. Když na sv. Jiří mráz, bude i pod křovím oves. Když na Všecky Svate něma moci, tak na sv. Martin po půl noci. Když ne čistě, aspoň v koutě. Když nemocný dědice za lékaře béře, ten se jistě na on svět záhy odebéře. Když nemůžeš přeskočit, podlez.