Celá abeceda Kdo vína lituje, ten hostí nečestuje. Kdo vínko dusí, brzo nouzi zkusí. Kdo vládnější, ten silnější. Kdo všem za zdraví připíjí, sám svoje zapíjí. Kdo vysoko lazí, ten se často urazí. Kdo vysoko létá, nízko sedá. Kdo vysoko leze, snadno se sveze. Kdo vysoko začne, musí míti dobrý hlas, anebo přestati brzo. Kdo z darův se šatí, bez kalhot chodí. Kdo z korce hlavu vystrkuje, sháněčkou v leb dostává. Kdo z kouta měří, jistěji udeří. Kdo z rána políhá, na večer pobíhá. Kdo za cizí vlnou dochází, sám ostřižen domů přichází. Kdo za čím šel, to také našel. Kdo za dveřmi poslouchá, sám o sobě slýchá. Kdo za kravou stojí, lehko dojí. Kdo za pluhem kleje, zlé semeno seje. Kdo za rohy nedrží, za ocas jistě nic. Kdo za stolem jídlo zmešká, Bohu ho není žel. Kdo za ženou nedopatřuje, ten jí jistě nemiluje. Kdo za živo si nědo provazu, tomu daju po smrti dva. Kdo záhy seje, záhy žne. Kdo zákony vydává, nech je první zachovává. Kdo zamiluje zisk, Jidášovu píseň zpívá. Kdo zaplati, je pan; a kdo něplati, je cham. Kdo zapřel, právu se vypřel. Kdo zavadil, nech odvadí. Kdo zavistiv, sám sobě křiv. Kdo zběžně hrabe, mnoho pohrabkův mívá. Kdo zdí, ten staví; kdo roubí a teše, na střechu si křeše. Kdo ze stříbrných děl střílí, nebrzyť se chybí. Kdo zlaté hory přislibuje, ani olověných nedá. Kdo zle hrá, zisku nepozná. Kdo zlé strojí, nech se zlého bojí. Kdo zlé svědomí má, hada za ňadry chová. Kdo zlosynům promíjí, dobrých ubíjí. Kdo ztuha pije, málo popije. Kdo želí malé výlohy, učí se pozdě ze škody. Kdo žije svobodně, spává lahodně. Kdo žito má, všecko má. Kdo žive v nuznosti, nehledí poctivosti. Kdo's koupil, znej svého jistce. Kdos ukrutného mravu, boj se o svou hlavu. Kdož by se divil, že blázen se urodil. Kdož má koláč, ten i družbu nalezne. Kdož moc má, ten právo. Kdož nechce práce zbýti, uruč se za druhého. Kdož pravdu mluví jinému, býváť hlava zbita jemu. Kdož se s mečem rád obchodí, ten od meče často schodí. Kdož však se neradi postí, říkávají: Jez doma, co máš. Kdy jeden na vůz nakládá, a dva s vozu, nebrzo ho nakladú. Kdy zimní chlad, tu každý mlád. Kdy žalost vrchu dostupuje, už se radost ohlašuje. Kdyby (to a to) mělo rohy, obstálo by to před ním. Kdyby byl kněz v lese, přec se za ním nese. Kdyby byl zajíc (neb pes) nes... u Malína, byl by doběhl do Kolína. Kdyby bylo mlíka, jaká je Lika, byl by sýr, jako Zir. Kdyby bylo po vůli psí, nezůstalo by kobyly ve vsi. Kdyby čerta v devíti kostelích světili, anděl z něho nebude. Kdyby chudý pánu nedával, brzo by pán zdechnul. Kdyby jinoch věděl, stařec mohl, lenoch chtěl: ničeho by se v světě nedostávalo. Kdyby kdyby nebylo, všecko by dobře bylo. Kdyby koza delší ocas měla, všem by oči zvyrážela. Kdyby lidé nemřeli, koně se nedřeli, dávno by svět potřeli. Kdyby měla paní teta vousy, byla by panem strýcem. Kdyby nebylo dětcův, nebylo by pláčův. Kdyby nebylo chudobných, ani by slunce nehřálo. Kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby. Kdyby nebylo na koni lysiny, nebylo by mu ani ceny. Kdyby nebylo oráče, nebylo by boháče. Kdyby neměli sládci pomahačův, nebylo by jim třeba pomahačův. Kdyby opat kostek u sebe nenosil, mniši by v ně nehráli.