Celá abeceda Kdo se na málo ptá, z mála se mu odpovídá. Kdo se na svůj rozum spouští, bývá hrdý a ne moudrý. Kdo se narodil vlkem, tomu liškou nebýti. Kdo se nedluží, život prodlouží. Kdo se nechce vtípiti, musíme ho hnípiti. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti. Kdo se neodvetí, ten se neposvětí. Kdo se nestřeže, snadno zabřede. Kdo se nestydi za hubu, dostane do ní, anebo přes hubu. Kdo se nestydí, nedojde hanby. Kdo se neví čeho chytiti, aneb do kláštera, aneb na vojnu (běží). Kdo se něvyblazni za mlada, ten musi za stara tuplovať. Kdo se opalil na kaši, dmycha i na syrovatku. Kdo se ošidil, nedraho koupil, ví-li, jak po druhé. Kdo se péčemi nestěžuje, ten pěkně a dlouho žije. Kdo se po sobě nepoznává, pozná se po spolku. Kdo sě ponižuje, budě povyšeny, pravi svata vanělija. Kdo se potí na poli a modlí se v komoře, ten hladem neumře. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. Kdo se příliš nabízí, věc jistá, aneb tě sklamal, aneb se chystá. Kdo se příliš namáhá, brzo nemáhá. Kdo se psa a chlapce neujme, ten také o ženu se nezastane. Kdo se psy líhá, s blechami vstává. Kdo se ptá, nerad dá. Kdo se rád přebírá, rád přebere. Kdo se rychle zbohatí, duší to zaplatí. Kdo se řídí jen právy, nedojí mu hrubě krávy. Kdo se s chámem nesnadí, divákům jen smích tropí. Kdo se s chlapem hádá, lidem v posměch se dává. Kdo se s smolou obírá, zmaže se od ní; kdo s ohněm, spálí se. Kdo se sám chválí, nikdo ho nepochváli. Kdo se sám chválí, ten si sám kadí; a kde se kadí, tam jistě smrdí. Kdo se sám nezhyzdí, nikdo ho nemůže zhyzditi. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Kdo se směje v pátek, plakati bude v neděli. Kdo se smrti bojí, o slávu nestojí. Kdo se smrti nebojí, ten každému dostojí. Kdo se spolčil s bláznem, rozpolčil se s rozumem. Kdo se sstaral neboje se, ten živ bývá nestydě se. Kdo se stará, brzo se sstará. Kdo se střeže, zřídka se ožže. Kdo se stříbrnými kopími potýká, ten vyhrává. Kdo se studem pýří, snadno nezahýří. Kdo se sum chvoli, tyn chvaly hodyn něni. Kdo se svátku raduje, ten do rána řaduje. Kdo se svou prací živí, o krádeži nic neví. Kdo se šťasten nenarodí, jedva kdy v svém věku šťasten bude. Kdo se topí, i břitvy se chytá. Kdo se v mládí učil leda, bude volat v stáří: běda! Kdo se v noci toulá, často buchty dostává. Kdo se v panské práci (službě) přetrhne, nezasluhuje, by mu zvonili. Kdo se vrabcův bojí, nech prosa nesije. Kdo se z mládí čemu naučí, k stáru jak by to našel. Kdo se za vlastní řeč stydí, hoden potupy všech lidí. Kdo se zlého odříká, nikoho se neleká. Kdo se zpači, něch zaplati. Kdo se ženeš po nepřátelské hlavě, svou dříve schovej do vaku. Kdo se žení pro krásu, ta trvá jen do času; kdo se žení pro statky, ty přichodí na zmatky; kdo se žení pro ctnost, ta trvá na věčnost. Kdo se žení, tolary mění. Kdo se ženil pro pouhou krásu, mívá v noci hody a ve dne hlady. Kdo se ženíš, hledej sobě roveň. Kdo sedí v zeleni, ženiti se nelení. Kdo seje pšenici na den Šimona Zelota, tomu se urodí jako zlato. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Kdo setrvá, i zlé přetrvá. Kdo si mála neváží, po mnohu ať nebaží. Kdo si mála nevšímá, není více hoden. Kdo si nohu vyvine, i nejmilejší ho pomine. Kdo si panskou lásku chválí, čímsi nejistým se šálí. Kdo si popílí, ten se nezmýlí. Kdo si radiť neda, darmo pomoc hleda. Kdo si srdce dodává, s štěstím se potkává.