Celá abeceda Kdo pravdu zvoní, bití si uhoní. Kdo prosí, ten nosí. Kdo proti Bohu a velikému Novohradu. Kdo přečte celou biblí, zblázní se. Kdo před deštěm běží, snadno v louži leží. Kdo příkře přistavuje, rádo se s ním podvracuje (rád zpátkem padá). Kdo příliš mnoho mluví, málo škodí. Kdo příliš mnoho nahrabe, málo mu v ruce ostane. Kdo přítele miluje, ten svého nelituje. Kdo psy a kočky miluje, od toho požehnání mine. Kdo pustí hlad do břicha pro groš, ani za dva ho nevyžene. Kdo rád lže, toho za přítele míti nelze. Kdo rád pochlebníka poslouchá, prodá své zboží bez peněz. Kdo rád si namlouvá, nerad se žení. Kdo rád štěbece, všecko vybrepce. Kdo rád z svého udělí, toho pán Bůh nadělí. Kdo ráno vstává, tomu pán Bůh dává (Bůh ho požehnává). Kdo raz zelže, temu se po druhe něvěři. Kdo roboty něhledi, po tym nikdo nědědi. Kdo roste bez kázně, sstará se bez bázně. Kdo rukama med míchá, prsty olíže. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Kdo řadu zvyká, řádu odvyká. Kdo s Bohem počínává, ten vše dokonává. Kdo s Bohem, také Bůh s ním. Kdo s čeladku špasuje, tyn se statku zbavuje. Kdo s koho, ten toho. Kdo s opilci se vodí, brzo bez kabátu chodí. Kdo s pány pobývá, v rozum prospívá. Kdo s smolou zachází, od ní zkálen bývá. Kdo s zlými obcuje, za takového držán bývá. Kdo sám běží, toho snadno hnáti. Kdo sám cti nemá, jinému jí nedá. Kdo sám nezkusil, jinému nerozumí. Kdo sám rád v pec lazí, ten do druhého to také mní. Kdo sám se honosí, v hlavě mnoho nenosí. Kdo se blatem umývá, zamaže se. Kdo se Boha nebojí, ten se lidí nestydí. Kdo se bojí nouze, nerad pro Bůh dává. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo se dal na vojnu, musí bojovat. Kdo se dlužívá, nerad slovo držívá. Kdo se do mezi vrany, musi kvakat jak uny. Kdo se do práce strojí, ten se jí bojí. Kdo se dobrovolně k čemu svolí, toho žádné právo nerozvodí. Kdo se dobrým posmívá, Boha na se vyzývá. Kdo se dobytka spouští, chleba se spouští. Kdo se domluvy (slova) nebojí, nebojí se ani holi. Kdo se dověří, nejsnáze jest ho oklamati. Kdo se dvou břehův drží, oba se s ním snadno utrhnou. Kdo se hněvá, nechť se válí; však ho pán Bůh nepochválí. Kdo se honí za toušem, peníze mu vypadají. Kdo se hříchu svého kaje, za pokutu se mu klade. Kdo se chce klubka doptati, táhni se po niti. Kdo se chce kulhavému smáti, musí sám rovně státi. Kdo se chce práti, musí všecku sílu sebrati. Kdo se chce v pověst dáti, potřebuje si jen strechu obíliti a louku vydlážditi. Kdo se chce zalíbiti každému, nezalíbí se žádnému. Kdo se chce ženiti, musí peníze měniti. Kdo se chlubí, čest svou (sám se) hubí. Kdo se chválí, není chvály hoden (malá mu cena). Kdo se chválí, sám se hyzdí. Kdo se chvali, ten se šali. Kdo se jenym za pecem vali, toho bida brzo svali. Kdo se každým slovem uráží, nech mezi lidi nevychází. Kdo se lékařům svěří, ať peněz neželí. Kdo se mezi plévy míchá, svině ho snědí. Kdo se mnoho chlubí, zřídka co umí. Kdo se mnoho ptá, dále si zajde. Kdo se moc ptá, moc se dozví. Kdo se modliť nelenuje, milosti se Boží nezbavuje. Kdo se na grešli narodil, nikdy grošem nebude.