Celá abeceda V lese dříví sekají, a do vsi třísky lítají. V lese medvěd, a v domě macecha. V lese vlci vyjí, a za kamny strašno. V létě dělej, v zimě vydělávej. V letě strůj saně, v zimě vůz. V Lišově nejídají leč dotýkanou řepu. V máji aby hůl pastýři ani neoschla. V máji hřímoty nedělají trampoty. V malé vodě malé ryby. V Moskvě tlustě zvoní, a tence jedí. V mozek jest uražen. V naději mnoha mála se nespouštěj. V něm játra a plíce hoří jako vápenice. V nepoctivý plášť někoho obláčeti. V nepříteli střela jako kopí. V nerybných krajích i rak za rybu platí. V neštěstí (v těžkostech) se rozum poznává. V nohách zdraví hledati. V nohou blud, kdy v hlavě neřád. V nose moudrý lelek. V nouzi a potřebě přítele poznati. V nouzi dá ti radu každý dobrý přítel, ale málokterý dá ti mouky pytel. V nouzi Franta dobrý. V nouzi poznáš přítele. V nouzi poznáváme, co zbytečných potřeb máme. V nouzi přátel snadno padesát na lot se vejde. V nouzi stud na stranu. V novém obydlí veselost sídlí. V obchodě-li o pravdu dbáš, více vyděláš. V obojku loviti. V obruč koho ohýbati. V oči chválí, a za oči haní. V okně ustavičně ležeti. V ostruhách koho trestati. V Paříži řeka mléčná, z jahel břehy, nad ní pečený vůl, a nůž v něm. V pekle písek do otýpek vázati budou. V poli pšenice co rok se rodí, a dobrý člověk vždycky (všude) se hodí. V poli šipka není šípek. V poli vůle. V Polště přílišná hojnost vede zemi na mizinu. V posledním tažení býti. V povětří (v strništi) ryby loviti, a ve vodě ptáky lapati. V pranici bohatý chrání úška, a chudobný rouška. V pravdě Bůh pomáhá, a v nepravdě nohy podráží. V pravdě neproúčtuješ. V pravou jsi hodinu přišel. V Praze blaze, kdo má peníze. V protivnosti chop se zmužilosti. V předu i zadu oči míti. V příliš horké vodě ho bába koupala. V přízeň a víru šaška nepřijímej. V Rusích od hladu ještě nikdo neumřel. V říčici vodu nositi. V Římě žíti a ve tmě choditi. V staré peci ďábel topí. V světnici světlo, a na dvoře světleji. V škaredém sudě můž také býti dobré víno. V štěstí mnoho přátel bývá, a v nehodách i svoji se opouštějí. V štěstí nedoufej, v neštěstí nezoufej. V štěstiu přatel na tišice, v neštěstiu, jak by jich vodum vypařil. V těch letech se můžeš ženiti, kdy umíš šavlí se pásati. V témž blátě vězíš. V těsnou vpadl. V tiché tůni čerti rejdí. V tisících jede. V tom jádro vězí. V trh i pšenici prodati. V Třeboni když se dvě žebračky potkají, táže se jedna druhé: Kam jdou, paní? V tučném těle hubený mozek. V tuhém vrtati. V ústech (na jazyku) nosí med a stred, a v srdci chová šalby jed. V ústech blázna metla pýchy.