Celá abeceda Mějme spolu, co vyděláš; však škoduj sám, co proděláš. Měkce spal, kdo na lavici celou noc přespal. Měkčejší másla. Měkka voda tvrdy kameň ohloda. Měkký chléb kapsu vyjídá. Měl by platiti, a peníze u ďábla, aneb na Humpolci. Měl jsem jíti na posvícení, ale nikdo nepřichází zvát. Měl matku dobrého roku. Mel, dokud vodu máš. Mělký brod po samu bradu. Mělo z tebe páně býti, a zvrhlo se vejce. Méně bolí, co v oči nekůle. Méně má smyslu než Plzeňský Halama. Méně mysli o sobě, když štěstí obráceno k tobě. Mermo se mu toho chce. Měří ho na svou míru. Měři, jak plotno za starodavňa měřili, od bučka do bučka. Měřil zloboh Boha na svou míru. Měřiti po Jánošíku. Měsíc máj už dávní Římané považovali jakožto svatbám nepříznivý. Měsíc svítí jako rybí oko. Měsíce při nastání nechval. Měsíček má studánku. Městský soud lze zvrtnout, appellací nepodvrací, dvůr tvrdí. Měšce nenaplníš děkami, ale děngami. Měšcem musi notně hnouti, kdo žádá na důstojnost se vy pnouti. Měšcem podmazovati. Měšec jeho má souchotiny. Měšec pavučinami zatažený. Měšec plný pavučin. Měšťácké děti jako prasátka, a panské jako štěnátka. Metelice na Hromnice cesty umetá, píci podmetá. Metla a roba najlepši je doma. Metla novou mši zpívá. Metla vyhaňa děti z pekla. Metla vyhání děti z pekla. Metlou přes zadek pasovati. Mezi dvěma stoličkama na zemi padá. Mezi dveřmi a veřejemi býti. Mezi hráči ďábel peníze béře. Mezi kravami vůl rychtář. Mezi mlatem a kovadlem býti. Mezi mnohými babami i dítě se ztratí. Mezi psy kost vrci. Mezi řemeslníky největší lhářové ševci. Mezi slepými jednooký králem. Mezi sršně (včely) dmychati. Mezi telaty se vychoval. Mezi zuby slovo mluviti. Miadá léta, rozum starý. Mičením nebrzy zkazíš. Mijaj furmanovi na půl kola, a ožralcovi na cele. Mikuláš podzimní honí koně na dvůr, a Mikuláš jarní na zvůr. Míl statek jakýkoliv. Milá chudobo, nenajíš-li se, ale se vyspíš. Milá kytle, neder se; však milost panská nedědí. Milátě práce, ač i těžká, jen když není daremná. Milé doma. Milé za příjemné. Milé zlého počátky, leč konec žalostný. Milejší břicho, než roucho. Milejší ctnost s chudobou, nežli hřích s ozdobou. Milejší dnes pečený skřivan, než zítra kura. Milí se hněvají, ne aby hřešili, ale by se těšili. Mílo dělati, když je čím. Mílo tomu dobře činiti, kdo pamětliv. Milosť Boží, dobré zdraví: co lepšího? nikdo neví. Milost panská bez štědroty nech se klidí za ploty. Milost z lidí blázny činí. Miluj mě za černa, za bíla se tě neprosím. Milujme se jako bratří, a počítejme se (hleďme svého) jako židé. Milý brachu, ješče pojíš mnoho slovenského hrachu.