Celá abeceda Na svých vlastních nohou státi (choditi). Na špičku se dostal. Na šťávě loje hledati. Na Tábor vodu vésti. Na tvrdošijného dubovec. Na tvrdoť mu bude skočiti. Na tvrdý suk tvrdého třeba klínu a palice. Na tvrdý špalek tvrdý klín. Na ty tanty vanty já se v nic nedám já svou dceru nevydám. Na Urbanův den pospěš síti len. Na úrok pánu Bohu dává, kdo se nad chudým smilovává. Na uzdě na krátké oprati koho držeti. Na uživení jest chlap. Na věčnou oplátku se vydlužiti. Na velkém dvoře hojnost všeho, jenom čekati třeba. Na velký smích rád následuje pláč. Na vika hlas, a lišky maso jedí. Na víně se dotrhl dorazil. Na vlas. Na vlasu visí. Na volové kůži by toho nesepsal. Na vrbě hrušky, a na osyce kyselky nerostou. Na vrch hory koho vyvésti. Na vsi sedláci a ve škole žáci vždy novým představeným se radují. Na vše kýchání pozdravu se nedoříkáš, a od blázna prospěchu se nedočkáš. Na výhru nehled; dbej jenom, abys neprohrál, a vyhráš. Na vychválené jahody s košem se nechodí. Na vysoké hory, domy rády často bijí hromy. Na vytrvaňu mnoho zaleži. Na zadek kozího sena přikládati. Na zadní kola mysliti, pamatovati, se ohlížeti. Na zajíce s bubny choditi. Na zimu hrudka budka. Na zlatou udici ryby lapati. Na zlatou udici snadno ryby lapati. Na zlé netřeba mistra. Na zloději čapka hoří. Na zub mu to nepadne. Na zuby komu žehnati. Na živém se vše zahojí. Naběhl mi na pěst - na plnou. Nabzdí třeštidlo farum fifidlo. Nač člověk ve dne myslívá, to se i v noci snívá. Nač hledne, to bledne. Nač hromada žita, jestliže se nejí. Nač mezi lidi po zármutek, ano doma pláčí. Nač mu brada, když k ničemu hlava. Nač nám medle za zlatem jíti; nechmež je samo pro nás přijíti. Nač napřahal, dotáhl. Nač plot dlouho obcházeti, když snadno přeseň přeskočiti. Nač tím se chlubiti, co nikomu nemůž se hoditi. Nač vráně velké domy, zůstaň ona ve svém kři. Načal z jiného soudku. Načatá slanina zhusta se krájí. Načež druhý: Aniž já strace. Načněme z jiného soudku. Nad chudým nechudý pán Bůh. Nad moudrým hvězdy nepanují. Nad propastí státi. Nad slivami vodu měřiti. Nadal mě jak Žižka mnichy. Nadarmo se člověk chrání, pak-li ho Bůh neochrání. Nadechl ho někdo. Nadechl ho svým dechem. Naděje dobré snídaní, ale zlá večeře. Naděje má hluboké dno. Naděje se v kout skryla. Naděje v práci potěcha. Nadějí koho krmiti. Naděl pán Bůh kapsy nenaplní. Nadělali dosti klobás a masa Raráškovi. Nadul se jako bublina vodní, rozplznul se a byl ničím.