Všechna témata Ať déšť prší, neb sníh věje, nech se Boží vůle děje. Co z nebe prší, to žádnému neškodí. Mráz kopřivu nespálí. By nebyl mráz na kopřivy, byl by ten neplech věčně živý. Labuť letí po sněhu, a hus po dešti. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahynouti. Lháře pán Bůh káře, jestli ne mrazem, tedy provazem. Velké hromobití, malý déšť. Co se větrem nastavuje, větrem hyne. Cím vyšší strom, tím bližší hrom. Trest se neklátí bez větru. Daleko od hněvu, daleko od hromu. Větrem živu býti nelze. Při dobrém větru na bouri pamatuj. Na makovici korouhvička po větru se obrací. Za pěkného počasí i bába loď uřídí. Kdo před deštěm běží, snadno v louži leží. Nepadá sníh, by zahubil svět; nýbrž by každé zvíře okázalo stopu svou. Má-li pršeti, tedy ať je hodný déšť. Čert vždycky na větší hromadu klade. Nač hromada žita, jestliže se nejí. Nebojí se mokrý deště, ani zbadkaný neštovic. Chudému i dva česká hromádka hezká. Nejvyšší hory nejtěžší hromobití snášejí. Nejvyšší stromové největší nepokoj od větrův mají. Na vysoké hory, domy rády často bijí hromy. Netřeba se třtině báti, větrové kdy dub vyvrátí. Čim vyšši strom, tim bližši hrom. Kde mráz nekouše, tam kouše hmyz. Co bylo, to za větrem po vodě uplynulo. Lonského sněhu nevzpomínej. Pusť po vodě led se sněhem. Opařený kohout i před deštěm utíká. Sejde sníh, sejde i stopa. Po dešti slunce jasněji svítí. Po zimě teplo, po dešti slunce. Lehké mysli na větru staví, a takové zámky též vítr svalí. Kdož by se divil, že blázen se urodil. Kavka by se na sněhu válela, nezbělí. Zlý rok ohlíží se po úrodě, a člověk po přátelích v nehodě. Když sněhu napadá, cestička zapadá. Z malého oblaku velký déšť. V horku vez plášť s sebou, v dešti sám pojede. Když pěkný čas, nes s sebou plášť, a když deštivo, čiň, co ti libo. Může se i v bídné chatrči veliký muž uroditi. Kulhaví, chromí největší hromy. Plíce krm větrem, žaludek zemí, kůži vodou, srdce ohněm. Hlad netrpí mrazu.
úroda a počasí
Počet přísloví a pořekadel v tématu: 193