Všechna témata Co máme, nevíme, až když to ztratíme. Kdo s koho, ten toho. Kdo koho vidí, ten toho šidí. Z cizí kůže dobře jest široký řemen krajeti. Z cizího krev neteče. Cizí ucho jako plsť. Ciuzie rúcho jako plsť dráti. Každému své hoře (křivda) hořké a příkré. Komu do smiechu, a drugiemu do zdechu. Šibřinky z cizí klisinky; a což, až tvá zdechne? Vaši hrají, a naši lkají. Vy zpíváte, a nás krvavé polévají. Tvůj meč, a má hlava! Země tvrda, a nebe vysoko. Do nebe křídel není, a do země cesta blízka. Méně bolí, co v oči nekůle. Nejlépe v svět očima, a dáti želi pole. Když se silně mračívá, lehko pršívá. Jak dlouho na očích, tak dlouho na mysli. Sejde z očí, sejde z mysli. Kdo sám nezkusil, jinému nerozumí. V kalné oči písku nepřisypuj. Mokrá půda vody nepotřebuje. Nepřilívej louže k blátu. Ani had svých střev nesežírá. Srdce svého nejez; prsténku úzkého nenos. Kdo se stará, brzo se sstará. Sladký sen bezstarostnému. Muž nepřede a bez košile nechodí; a bába ač přede, přece dvou nenosí. Klopoty nejlépe zapíti. Kdo se péčemi nestěžuje, ten pěkně a dlouho žije. V každém stavu najdeš davu. Každý svou (nějakou) píseň hude. Ne všecko pižmem a kadidlem voní. I tudy pálí, i tamo bolí. Není růže bez trní. Není každý vesel, kdo zpívá. Každý má svého mole, jenž ho hryze. Každý má svoje hory. Každý ví, co má za lubem. Každý nejlépe ví, co nese. Jeden neví, co druhého v škorni hněte. Neví žádný, kde ho střevíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Komu prase zahyne, tomu dlouho v uších kvičí. Kde koho bolí, tam i ruka sáhá. Kde koho svrbí, tam se i češe. Kdo chce vejce míti, nech si kdákání líbiti. Musí se dým pro teplo trpěti.
štěstí a životní poměry
Počet přísloví a pořekadel v tématu: 751